Dnes pro vás máme rozhovor s Františkem Tomáškem, legendárním navigátorem týmu Big Shock Racing. Přináší informace, které jste o navigování vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. Zajímá vás, jak se stát navigátorem? Jsou důležitější zkušenosti nebo vrozené schopnosti? Může se i profík beznadějně ztratit? Mluví František Martinovi do řízení? A Marťas Ferrymu do navigování? A kdo naviguje navigátora? To vše se dozvíte…   

Františku, jako jeden z mála členů týmu Big Shock Racing máš kromě závodění i své civilní povolání. Jak to všechno zvládáš?

Je to občas náročné nejen pro mě, ale i pro rodinu a samotný tým. Naštěstí mám pochopení na všech frontách. Kluci už dávno vzdali mě zvát do dílny, když se něco nestíhá, a manželka s úsměvem říká, že „moc úrody ze mě není.“

Prozradíš, co děláš? Využiješ v práci i dovednosti z Dakaru?

Ve zkratce se starám o to, aby vám IKEA nabízela kvalitní, cenově dostupné a funkční výrobky. Vše co z plastu v IKEA najdete prošlo mýma rukama ve fázi vývoje. A dovednosti z Dakaru využívám pokaždé, když mi nevyjde narychlo let a musím k dodavateli, například do Slovinska nebo Itálie, autem. To si pak trénuju výdrž, soustředení a držení močáku v pěst :D.

Jak se ti přihodilo, že ses stal navigátorem na Rallye Dakar?

Tak jako většina těch nejlepších věcí, které se v životě povedou… K Dakaru mě přivedla souhra náhod. I tady tomu bylo stejně – klasická tlačenka :D.

Co je na navigování kamionu nejzrádnější?

Občanská odvaha, náš týmový terminus-technikus :). Jde o to mít důvěru v sám sebe a držet koncentraci, i když si nejste zrovna 100% jistý. 

Mluví ti Martin během Dakaru do navigace?

Ano, jako do všeho :). A leckdy mi tím i pomůže.

A ty jemu do řízení? 

Vůbec, vystačím si s jednou radou: PŘIDEJ :D.  Máme to skvěle vyvážené. Já nemám řidičské ambice a ani velké mínění o svém řidičském umu, takže by to stejně žádnou přidanou hodnotu nemělo.

Co tě na navigování nejvíc baví?

Adrenalin mi najede při každé malé zkratce, která se zadaří. Každých pár ušetřených metrů je velká společná radost. Poznáváme krásná místa a skvělé lidi.

Co dělá dobrého navigátora, zkušenosti nebo vrozené schopnosti?

Myslím, že zkušenosti. Navigování je o logickém uvažování, práci s přístroji. Pravdou je, že něco jako vrozená orientace asi taky pomůže.

Necháš se ty někým navigovat?

Nemám problém si nechat poradit, pracovně, během závodu nebo v soukromém životě.

Kdy a kde ses totálně ztratil?

Někoik zářezů samozřejmě mám, ale největší byl na Rallye du Maroc 2019. Nechápal jsem vůbec, co se dělo. Nesedělo mi vůbec nic několik km. Pak jsem se zase podle něčeho chytil, překalibroval přístroje a za pár km byl opět ztracenej. Nechtěl jsem to klukům přiznat :). Ujeli jsme tak snad 50 km než jsem si všiml, že přístroje se v každém bodě samy kalibrovaly naprosto nesmyslně. Amatérská chyba i po tolika letech.

Hodí se ti některé zkušenosti z Dakaru i v běžném životě? 

Využívám je denně, opravdu jsem se díky závodění naučil překonat nepřekonatelné. Občas se na korporátních školeních typu ,,stretch yourself“ nebo „get out from comfort zone“ bavím, protože při Dakaru je to běžná praxe.

Jezdíš v běžném provozu podle navigace v telefonu?

Zrovna dneska jsem se nad tím pozastavil a sám sobě hezky nalhal, že je to přeci jen kvůli tomu, abych kdyžtak chytil rychlejší trasu. Blbost – jsem línej.

Jak trávíš karanténu?

Naprosto skvěle, při standardním pracovím procesu jsem skoro každý týden někde po Evropě a moc toho nestihnu. Teď, i když pracuju na home office, užiju si společné vstávání a usínání s rodinou. Mám, stejně jako Martin a David, malou roční dceru. 

Jakou první věc uděláš až karanténa skončí?

Nic speciálního, vezmu ženu na večeři. Pracovně se vrátí vše zpět k normálu až se začne létat. A závodění? Něco by to už chtělo…